icdcprague.org

Warning: Creating default object from empty value in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-compact.php on line 38

Warning: Creating default object from empty value in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-compact.php on line 31

Warning: Creating default object from empty value in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-compact.php on line 21

Warning: Creating default object from empty value in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-compact.php on line 26

Warning: Creating default object from empty value in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-compact.php on line 35

Strict Standards: Non-static method Texy::adjustDir() should not be called statically in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-plugin.php on line 72

Název zdroje: Lidové noviny Datum vydání: 27.02.2007 Autor: EDUARD FREISLER

Vystudovaný klinický psycholog, ale také kubánský opoziční politik Ramón Humberto Colás věří, že se smrtí Fidela Castra na KubÄ› skončí i diktatura. Ke zmÄ›nÄ› pomÄ›rů podle nÄ›j pÅ™ispívá i projekt Nezávislých knihoven, který pomáhal pÅ™ed svým útÄ›kem z ostrova do USA zakládat. Colás je členem Vrbovy poroty na letoÅ¡ním festivalu Jeden svÄ›t.

• LN Stál jste u zrodu projektu Hnutí nezávislých knihoven. Kde se vůbec tato myÅ¡lenka vzala?

Je to kulturní iniciativa, která vznikla v roce 1998. Začali jsme ve chvíli, kdy Fidel Castro Å™ekl, že na KubÄ› nejsou žádné zakázané knihy. Poslouchal jsem jeho slova společnÄ› se svou ženou a Å™ekli jsme si, že mnoho Kubánců by si s chutí pÅ™ečetlo knihy, které byly tehdy na ostrovÄ› úplnÄ› neznámé. Å lo o to umožnit Kubáncům přístup k jiným myÅ¡lenkám než jen k tÄ›m, jež jim desítky let do hlavy vtlouká režim. Dnes je tÄ›chto knihoven na ostrovÄ› pÅ™es 150. Nejsou to ale knihovny v pravém slova smyslu – jsou to spíše soukromé byty zmÄ›nÄ›né v jakési malé půjčovny knih. DveÅ™e mají otevÅ™ené pro vÅ¡echny obyčejné Kubánce, kteří si chtÄ›jí číst.

• LN Mluvíte o otevírání dveří. To je velmi symbolické. Mohou tyto „nezakázané“ knihy Kubáncům pomoci ke svobodÄ›?

Věřím, že tento projekt může být jakýmsi výchozím bodem pro zmÄ›nu pomÄ›rů, která je už blízko. Je to okno do svÄ›ta. Na KubÄ› trpíme nedostatkem vzájemné komunikace. VÅ¡ichni jen poslouchají, chce se po nich jen pasivní postoj. Věřím, že invaze nových myÅ¡lenek a informací z Nezávislých knihoven může zmÄ›nÄ› významnÄ› pomoci.

• LN Nejsou ale tito „knihovníci“ a jejich čtenáři v nebezpečí? Režim jistÄ› nechce, aby se nÄ›kdo začetl například do Farmy zvířat…

V nebezpečí je pÅ™edevším režim, který má strach, že se Kubánci četbou očistí od ideologie.

• LN Nejste zklamán z toho, že více než půl roku po odstoupení Fidela Castra z Äela zemÄ› na KubÄ› nenastala žádná vzpoura, žádná rebelie? Jsou místní lidé opravdu tak drceni strachem?

Kubánci mají stejný problém, jako mÄ›li lidé ve východní EvropÄ› v období komunismu. Režim stejnÄ› jako v bývalém ÄŒeskoslovensku používá k upevnÄ›ní své moci strach. Navíc zde panuje atmosféra jakési nemohoucnosti, lidé jsou paralyzováni strachem. To, že dosud nikdo nevyÅ¡el do ulic, ukazuje, jak hluboce Castrův režim obyvatele Kuby demoralizoval. Víte, zemÄ› se může pomÄ›rnÄ› rychle vyléčit z ekonomického kolapsu, ale napravit morální Å¡kody potrvá velmi dlouho. Je to otázka možná i jedné dvou generací. PÅ™edstavitelé dneÅ¡ní opozice jako Vladimíro Roca, Marta Beatriz Roqueová nebo Oswaldo Payá Sardiňas ale ukázali, že dokážou do demokratického procesu zapojit spoustu lidí.

• LN Myslíte, že tato opozice může jednou Kubu vést?

Myslím si, že určitÄ›. Věřím, že tito lidé jsou schopni vytvoÅ™it civilizovaný a demokratický systém, jenž bude respektovat zákony a lidská práva. Pro svou případnou politickou dráhu budou mít vzhledem k represím, jimž léta čelili, i velký morální kredit.

• LN Na druhou stranu kubánská opozice dnes nevypadá příliÅ¡ jednotnÄ›. Známé jsou například spory Roqueové s Payiou, mezi nimiž panuje hluboká nedůvÄ›ra, možná až nevraživost…

Jejich spory podle mého názoru vycházejí z neexistující konfrontace mezi jednotlivými politickými stranami, kterou zná demokratický svÄ›t. Na KubÄ› se neodehrává spor mezi sociální demokracií, kÅ™esÅ¥anskými demokraty či konzervativci, ale mezi osobnostmi. Myslím, že Marta Beatriz Roqueová stejnÄ› jako Oswaldo Payá jsou natolik vyzrálí lidé, že potlačí svá ega a vytvoří základy pro demokratickou politickou scénu.

• LN Zdá se ale, že komunismus alespoň prozatím bude na KubÄ› pokračovat i po smrti Fidela Castra. VždyÅ¥ moc pÅ™evzal jeho bratr Raúl, který téměř půl století stojí v Äele mocné kubánské armády.

Na KubÄ› nikdy neexistoval komunismus, ale castrismus. Je to režim založený a fungující jen kvůli jednomu jedinému človÄ›ku. VÅ¡echno vycházelo a dosud vychází jen z jeho myÅ¡lenek, které se staly životní normou pro každého jednotlivce. Proto si myslím, že ve chvíli, kdy tento človÄ›k zmizí, režim se rozloží. Vždy v historii Latinské Ameriky s pádem diktátora padl i daný režim.

• LN ZmÄ›nÄ› režimu podle vás tedy nezabrání ani Raúl Castro?

Tato vláda je pouhým prodlužováním diktatury. Raúl sám není schopen KubÄ› vládnout. Nemá na roli vůdce intelekt ani charisma a domnívám se, že bez svého bratra ani autoritu. To naznačuje i fakt, že Raúl vytvoÅ™il kolektivní vedení s Å¡esti dalšími lidmi, které může vést ke sporům a vytváření frakcí. Fidel Castro sám revoluci natolik zdiskreditoval, že podle mého názoru se Kubánci již nemohou dočkat chvíle, až z ostrova zmizí.