Až z ostrova zmizà Castro
9. 3. 2007 v 11.35Warning: Creating default object from empty value in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-compact.php on line 38
Warning: Creating default object from empty value in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-compact.php on line 31
Warning: Creating default object from empty value in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-compact.php on line 21
Warning: Creating default object from empty value in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-compact.php on line 26
Warning: Creating default object from empty value in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-compact.php on line 35
Strict Standards: Non-static method Texy::adjustDir() should not be called statically in /www/sites/2/site8082/public_html/wp/wp-content/plugins/texy-plugin.php on line 72
Název zdroje: Lidové noviny Datum vydánÃ: 27.02.2007 Autor: EDUARD FREISLER
Vystudovaný klinický psycholog, ale také kubánský opoziÄnà politik Ramón Humberto Colás věřÃ, že se smrtà Fidela Castra na KubÄ› skonÄà i diktatura. Ke zmÄ›nÄ› pomÄ›rů podle nÄ›j pÅ™ispÃvá i projekt Nezávislých knihoven, který pomáhal pÅ™ed svým útÄ›kem z ostrova do USA zakládat. Colás je Älenem Vrbovy poroty na letoÅ¡nÃm festivalu Jeden svÄ›t.
- LN Stál jste u zrodu projektu Hnutà nezávislých knihoven. Kde se vůbec tato myšlenka vzala?
Je to kulturnà iniciativa, která vznikla v roce 1998. ZaÄali jsme ve chvÃli, kdy Fidel Castro Å™ekl, že na KubÄ› nejsou žádné zakázané knihy. Poslouchal jsem jeho slova spoleÄnÄ› se svou ženou a Å™ekli jsme si, že mnoho Kubánců by si s chutà pÅ™eÄetlo knihy, které byly tehdy na ostrovÄ› úplnÄ› neznámé. Å lo o to umožnit Kubáncům pÅ™Ãstup k jiným myÅ¡lenkám než jen k tÄ›m, jež jim desÃtky let do hlavy vtlouká režim. Dnes je tÄ›chto knihoven na ostrovÄ› pÅ™es 150. Nejsou to ale knihovny v pravém slova smyslu – jsou to spÃÅ¡e soukromé byty zmÄ›nÄ›né v jakési malé půjÄovny knih. DveÅ™e majà otevÅ™ené pro vÅ¡echny obyÄejné Kubánce, kteřà si chtÄ›jà ÄÃst.
- LN MluvÃte o otevÃránà dveÅ™Ã. To je velmi symbolické. Mohou tyto „nezakázané“ knihy Kubáncům pomoci ke svobodÄ›?
VěřÃm, že tento projekt může být jakýmsi výchozÃm bodem pro zmÄ›nu pomÄ›rů, která je už blÃzko. Je to okno do svÄ›ta. Na KubÄ› trpÃme nedostatkem vzájemné komunikace. VÅ¡ichni jen poslouchajÃ, chce se po nich jen pasivnà postoj. VěřÃm, že invaze nových myÅ¡lenek a informacà z Nezávislých knihoven může zmÄ›nÄ› významnÄ› pomoci.
- LN Nejsou ale tito „knihovnÃci“ a jejich Ätenáři v nebezpeÄÃ? Režim jistÄ› nechce, aby se nÄ›kdo zaÄetl napÅ™Ãklad do Farmy zvÃÅ™at…
V nebezpeÄà je pÅ™edevÅ¡Ãm režim, který má strach, že se Kubánci Äetbou oÄistà od ideologie.
- LN Nejste zklamán z toho, že vÃce než půl roku po odstoupenà Fidela Castra z Äela zemÄ› na KubÄ› nenastala žádná vzpoura, žádná rebelie? Jsou mÃstnà lidé opravdu tak drceni strachem?
Kubánci majà stejný problém, jako mÄ›li lidé ve východnà EvropÄ› v obdobà komunismu. Režim stejnÄ› jako v bývalém ÄŒeskoslovensku použÃvá k upevnÄ›nà své moci strach. NavÃc zde panuje atmosféra jakési nemohoucnosti, lidé jsou paralyzováni strachem. To, že dosud nikdo nevyÅ¡el do ulic, ukazuje, jak hluboce Castrův režim obyvatele Kuby demoralizoval. VÃte, zemÄ› se může pomÄ›rnÄ› rychle vyléÄit z ekonomického kolapsu, ale napravit morálnà škody potrvá velmi dlouho. Je to otázka možná i jedné dvou generacÃ. PÅ™edstavitelé dneÅ¡nà opozice jako VladimÃro Roca, Marta Beatriz Roqueová nebo Oswaldo Payá Sardiňas ale ukázali, že dokážou do demokratického procesu zapojit spoustu lidÃ.
- LN MyslÃte, že tato opozice může jednou Kubu vést?
MyslÃm si, že urÄitÄ›. VěřÃm, že tito lidé jsou schopni vytvoÅ™it civilizovaný a demokratický systém, jenž bude respektovat zákony a lidská práva. Pro svou pÅ™Ãpadnou politickou dráhu budou mÃt vzhledem k represÃm, jimž léta Äelili, i velký morálnà kredit.
- LN Na druhou stranu kubánská opozice dnes nevypadá pÅ™ÃliÅ¡ jednotnÄ›. Známé jsou napÅ™Ãklad spory Roqueové s Payiou, mezi nimiž panuje hluboká nedůvÄ›ra, možná až nevraživost…
Jejich spory podle mého názoru vycházejà z neexistujÃcà konfrontace mezi jednotlivými politickými stranami, kterou zná demokratický svÄ›t. Na KubÄ› se neodehrává spor mezi sociálnà demokraciÃ, kÅ™esÅ¥anskými demokraty Äi konzervativci, ale mezi osobnostmi. MyslÃm, že Marta Beatriz Roqueová stejnÄ› jako Oswaldo Payá jsou natolik vyzrálà lidé, že potlaÄà svá ega a vytvořà základy pro demokratickou politickou scénu.
- LN Zdá se ale, že komunismus alespoň prozatÃm bude na KubÄ› pokraÄovat i po smrti Fidela Castra. VždyÅ¥ moc pÅ™evzal jeho bratr Raúl, který téměř půl stoletà stojà v Äele mocné kubánské armády.
Na KubÄ› nikdy neexistoval komunismus, ale castrismus. Je to režim založený a fungujÃcà jen kvůli jednomu jedinému ÄlovÄ›ku. VÅ¡echno vycházelo a dosud vycházà jen z jeho myÅ¡lenek, které se staly životnà normou pro každého jednotlivce. Proto si myslÃm, že ve chvÃli, kdy tento ÄlovÄ›k zmizÃ, režim se rozložÃ. Vždy v historii Latinské Ameriky s pádem diktátora padl i daný režim.
- LN Změně režimu podle vás tedy nezabránà ani Raúl Castro?
Tato vláda je pouhým prodlužovánÃm diktatury. Raúl sám nenà schopen KubÄ› vládnout. Nemá na roli vůdce intelekt ani charisma a domnÃvám se, že bez svého bratra ani autoritu. To naznaÄuje i fakt, že Raúl vytvoÅ™il kolektivnà vedenà s Å¡esti dalÅ¡Ãmi lidmi, které může vést ke sporům a vytvářenà frakcÃ. Fidel Castro sám revoluci natolik zdiskreditoval, že podle mého názoru se Kubánci již nemohou doÄkat chvÃle, až z ostrova zmizÃ.